Prvními projevy žilní insuficience jsou pocity těžkých a unavených nohou, vzácně nočních křečí (odtud název křečové žíly), ale i pocit pálení, brnění až bolestí v průběhu viditelně rozšířených žil. Potíže se zhoršují během dne, maxima dosahují navečer a v letních měsících. Je typické, že příznaky lze zmírnit uvedením nohou do zvýšené polohy, zatímco stání nebo sezení po delší dobu tyto příznaky obvykle zhoršuje. Zlepšení také přináší chlad a komprese. Bolet mohou i drobné mikrovarixy, ke zvýraznění potíží může dojít u žen v období menstruace. Ne vždy však velikost subjektivních obtíží odpovídá velikosti křečových žil – lidé s velkými kmenovými varixy mohou být zcela bez obtíží, naopak nevýrazný nález na dolních končetinách může být provázen velkými obtížemi. Vedle popsaných potíží má toto onemocnění vliv i na celkový zdravotní stav končetin - především v oblasti bérců. Na nich se mohou objevovat nejen otoky, ale také tmavé zbarvení kožního krytu, ekzémy a v pokročilých případech žilní nedostatečnosti i bércové vředy.

Proč vznikají křečové žíly?

Hlavním faktorem vzniku křečových žil je vrozená dispozice, na zhoršování nálezu se však podílí mnoho faktorů. Zhoršování mají na svědomí zejména ženské hormony a těhotenství. Proto ženy trpí křečovými žilami častěji.

Typické je zhoršení příznaků nebo objevení křečových žil po porodu. Ženy středního věku mívají potíže až v 50 %a v pokročilém věku trpí známkami chronické žilní nedostatečnosti až 80 % populace. Vznik a vývoj křečových žil však může být ovlivněn i obezitou, dlouhým stáním, zácpou, zvýšenou srážlivostí krve či žilní trombózou – všechny tyto faktory totiž představují pro žíly abnormální zátěž. Varixy často trpí osoby, které většinu pracovní doby stojí (prodavači, učitelé, kadeřnice...) a lidé, kteří se málo pohybují a nejsou fyzicky aktivní.

Žíly dolních končetin sestávají z hlubokého a povrchového systému. Z dolních končetin odtéká krev směrem k srdci proti zemské přitažlivosti, žíly jsou proto vybaveny množstvím chlopní, které brání zpětnému toku. Hluboký žilní systém je uložený mezi svaly. Jak se svaly smršťují a uvolňují, přečerpávají krev výše k srdci. Povrchní žilní systém, tedy ty žíly, které vidíme pod kůží, jsou s hlubokými žilami spojeny řadou spojek, zvanými perforátory. Také součástí žil hlubokého systému jsou chlopně, které pomáhají návratu krve směrem k srdci.

Křečové žíly se začínají rozvíjet, když chlopně nefungují. S porušenou funkcí žilních chlopní se člověk může narodit, nebo naopak – může dojít v průběhu života k jejich poškození. Varixy se začínají objevovat u těch pacientů, jejichž žilní stěna je málo pevná. Po čase se zvětší její průměr a chlopeň se stane nedomykavou nebo proběhne zánět žil a výsledkem je opět poškozená žilní chlopeň, a tentokrát i žilní stěna. Následkem je přetlak v žilním systému dolních končetin a vzniká obraz žilní nedostatečnosti s příznaky, ke kterým patří:  viditelné křečové žíly, bolest, otok končetin, pocit těžkých a unavených nohou, kožní změny a kožní vředy (bércový vřed).

Prvními projevy žilní insuficience jsou pocity těžkých a unavených nohou, vzácně nočních křečí (odtud název křečové žíly), ale i pocit pálení, brnění až bolestí v průběhu viditelně rozšířených žil. Potíže se zhoršují během dne, maxima dosahují navečer a v letních měsících. Je typické, že příznaky lze zmírnit uvedením nohou do zvýšené polohy, zatímco stání nebo sezení po delší dobu tyto příznaky obvykle zhoršuje. Zlepšení také přináší chlad a komprese. Bolet mohou i drobné mikrovarixy, ke zvýraznění potíží může dojít u žen v období menstruace. Ne vždy však velikost subjektivních obtíží odpovídá velikosti křečových žil – lidé s velkými kmenovými varixy mohou být zcela bez obtíží, naopak nevýrazný nález na dolních končetinách může být provázen velkými obtížemi. Vedle popsaných potíží má toto onemocnění vliv i na celkový zdravotní stav končetin - především v oblasti bérců. Na nich se mohou objevovat nejen otoky, ale také tmavé zbarvení kožního krytu, ekzémy a v pokročilých případech žilní nedostatečnosti i bércové vředy.

Léčba křečových žil je konzervativní nebo operační. Při operaci odstraníme postižené úseky povrchových žil a zlepšíme tím příznaky onemocnění a výrazně zlepšíme vzhled končetin.

Konzervativní léčba

Kompresivní bandáže, elastické punčochy, venotonika a masti jsou základem léčby. Nemají však vysloveně léčebný efekt ve smyslu odstranění křečových žil. Pouze přinášejí úlevu od příznaků onemocnění a zabraňují, respektive oddalují vznik případných komplikací onemocnění (zánětlivé změny, otoky, hyperpigmentace, bércové vředy). Zásady konzervativní léčby jsou klientům vysvětlovány i před operačním zákrokem a po výkonu je doporučena konzervativní léčba klientovi individuálně. Obvykle to bývá přechodná či trvalá léčba venotoniky a poučení o typu vhodných kompresivních punčoch. V časném pooperačním období nebo po sklerotizaci jsou vhodné i masti.

Skleroterpie křečových žil

Skleroterapie je ambulantní metoda, kterou se odstraňují nejčastěji drobné rozšířené žilky - metličky. V současné době zažívá svoji renezanci a používá se i na odstranění menších křečových žil nebo drobných varikozit, které zůstávají po klasické operaci neošetřeny. Princip spočívá v aplikaci sklerotizačního roztoku přímo do postižené žíly. Aplikace sklerotizačního roztoku vyvolá "sterilní zánět", který nemocnou žílu postupně uzavře a vyřadí jí z krevního oběhu. Prakticky dojde k zaslepení původní žilky. Aby účinek sklerotizace byl co nejvyšší, je nutná následná kompresní léčba pomocí kompresivních punčoch.

Operační léčba

Moderní operační léčba spočívá v odstranění nejen všech viditelných křečových žil metodou miniinvazivní flebektomie, ale i v ošetření všech míst, které jsou zdrojem takzvaného „refluxu" (zpětného - nenormálního toku krve). Tím mohou být hlavní povrchní žilní kmeny cév: vena saphena magna, vena saphena parva (velká a malá skrytá žíla) nebo takzvané perforátory (spojky mezi povrchním a hlubokým žilním systémem). Ošetření žilních kmenů se dnes provádí některým z typů endovaskulárních metod (vyřazením poškozené žíly z oběhu pomocí katetru zaváděného do poškozené žíly z malého řezu nebo vpichu).

Princip klasické operace křečových žil spočívá v tradiční Babcockově operaci, kdy se žilní kmen z nohy „vytrhává" pomocí kovové nebo umělohmotné sondy a ostatní varixy se odstraňují z velkých řezů pomocí, na dnešní dobu, hrubých nástrojů.

Před každým operačním zásahem na žilním systému je nezbytné provést pečlivé klinické vyšetření včetně vyšetření pomocí ultrazvuku (duplexní ultrazvuk povrchového žilního systému), protože jen tak můžeme „ušít" klientovi operaci na míru. Při vlastním výkonu pak cíleně odstraníme jen ty úseky žil, které jsou skutečně postižené, a naopak, ponecháme úseky zdravé. Jen tak docílíme nejlepšího výsledku.